Větrné mlýny představovaly spolu s vodními koly důležitý zdroj energie. Původně sloužily k mletí obilí - odtud pochází i jejich jméno, mlýn, ale pak poháněly i čerpadla, drtily koření, kůru, lisovaly olej a řezaly dříví. První větrné mlýny měly plátěná křídla po vzoru plachetnic.
14x10x32 cm
Zakoupením tohoto produktu získáte až 3
věrnostních bodů.
Za obsah Vašeho košíku získáte celkem 3
bodů , které mohou být převedeny na slevový poukaz v hodnotě
3,00 Kč.
Větrné mlýny představovaly spolu s vodními koly důležitý zdroj energie. Původně sloužily k mletí obilí - odtud pochází i jejich jméno, mlýn, ale pak poháněly i čerpadla, drtily koření, kůru, lisovaly olej a řezaly dříví. První větrné mlýny měly plátěná křídla po vzoru plachetnic. Pak se začala vyrábět křídla z dřevěných lišt. Do příhodného směru, to je proti větru, se natáčely jen střechy s lopatami, budovy mlýnů bývaly zděné. U tak zvaného sloupového mlýna se do směru větru natáčela celá budova, otočně uložená na středovém sloupu. Nejstarším mlýnem je zřejmě ten, který pracoval již před pěti tisíci lety v Alexandrii v Egyptě. V českých zemích máme zprávu o mlýnu v Praze - Břevnově již z 11. století. Největší rozmach staveb větrných mlýnů však nastal v 18. a 19. století, kdy v českých zemích pracovalo asi 900 mlýnů. Ze starých staveb se u nás zachovalo pouze asi 40 mlýnů. Mezi nejznámější patří stavby v Kuželově, Rymicích nebo také ve skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm. V poslední době si lidé uvědomují výhodnost čisté ekologické energie. V krajině se začínají objevovat krásné moderní stavby, větrné elektrárny, nové dominanty vypovídající o technické vyspělosti lidstva.
