18 Samota

Samota, venkovská samota nebo na Moravě laz^[zdroj?] obvykle označuje osamocené venkovské lidské obydlí tvořené jediným domem, výjimečně až dvěma nebo třemi obydlenými domky.^[1] Samota může být také charakterizována nepřítomností dalšího stavení „na doslech" ani „na dohled" (podle terénu krajiny).^[2] Samoty obvykle administrativně patří do obce, na jejímž území se nacházejí.

Polohu samoty mohou mít i solitérní venkovská sídla jako zámečky, hospodářské dvory a usedlosti, hájovny, myslivny, mlýny, hamry. Osamocená poloha těchto objektů byla volena pro účelovou činnost vázanou na zemědělskou kulturu (hájovny a myslivny na okraji lesů a obor), na zdroj energie (vodní a větrné mlýny, hamry), na zdroj příjmů (hospody u křižovatek) nebo z důvodu zvláštního společenského postavení vlastníka či obyvatele (reprezentativní sídlo)